Mikio Yahara - Duch Samuraje (Rozhovor)

[ Fucile Gerard ] Extrait du magazine "Ceinture Noire". Juillet-Août 2003

Rozhovor:   Mikio Yahara ( Chief instruktor KWF , 8. dan)

Sensei Nakayama o něm řekl. "Je nejlepší karateka své generace." Ve svých 56 letech je Mikio Yahara, 8. Dan,

zakladatelem nové organizace – Karatenomichi World Federation (Světová federace Karatenomichi - KWF).

Pro něj znamená karate spojení s Budo: "Jsem vždy připraven zemřít"

– toto je motto opravdového samuraje karate Shotokan.

V Japonsku založil a řídí bezpečnostní agenturu proti japonské mafii Yakuza. Aby se vyhnul zabití, musel měnit svá bydliště, až si posléze Yakuza uvědomuje  - že Yahara se smrti nebojí. I z tohoto důvodu žil osamoceně. Je to jediný sensei, který využil své karate na ulici, stejně jako v dojo. Nikdy neodmítal bojovat, bez ohledu na to, kdo byl jeho soupeř. Elitní střelec, odborník na házení nožem, 8. dan karate Shotokan, Mikio Yahara není typ člověka, kterého lze zastrašit. Poznejte Samuraje karate.

- Sensei, říká se, že v dobách vašeho cvičení byly v Honbu dojo JKA tréninky obzvláště brutální...
- Můj učitel, Yano Sensei, byl zvaný „Destroyer“ (ničitel, likvidátor). Často poslal své protivníky na nemocniční lůžko. Byl to velmi silný muž. V mládí jsem s ním trénoval každý den. Nikdy jsem se nesnažil uniknout, nebo vyhnou konfrontaci s ním. Vyrůstal jsem na vesnici, na konci lycea přišel do Tokia a byl přijat na vysokou školu. Tam jsem na pozvání Yano Sensei jsem využil příležitosti trénovat v ústředí JKA, a více než 3 roky jsem cvičil každý den po dobu 3 hodin, souběžně se čtyřletým studiem na univerzitě. Po vysoké škole jsem složil zkoušku, abych se stal mladším instruktorem v Honbu dojo JKA v Tokiu. Než jsem se stal plnohodnotným instruktorem, byl jsem asi tři roky na stáži. V té době jsem si často myslel, že bych mohl zítra zemřít, ale já se smrti nebojím.

- Nač byl kladen důraz v během tréninku těchto dnech?
- Důležitým bodem byla práce na základních technikách. Mnozí karateka si myslí, že to není tak důležité, ale to je špatně, protože kihon hraje pro karate klíčovou roli. Zvládnete-li základy v mládí, budete moci pokračovat ve studiu v pokročilém věku. Podívejte se na mě: Je mi 56 a i nadále trénuji stejným způsobem jako před 30 lety, a poučení z dřívějších dob JKA se mi zdají jako sny. Někdo nezvládne tvrdý trénink; my jsme však nevěnovali pozornost našim zraněním.  Pokud někdo skončil v nemocnici, bylo to zcela normální. Nikdy jsem necítil strach.

- Co si myslíte o současné výuce karate v JKA? (pozn. k překladu: Rozhovor je z roku 2002 - 2003, kdy došlo k oddělení od JKA)
- Výuka se dramaticky změnila. První instruktoři JKA měli mentalitu samuraje - byli připraveni v každém okamžiku zemřít. V současné době mají mladí lidé naprosto odlišný názor, je to vliv "amerikanizace".

- Jste silný bojovník, čím je pro bojovníka důležité kata?
- Kumite a Kata jsou obojí důležité. Všechny Kumite techniky, celá škála atd. pocházejí z kata. To je důvod, proč kata hraje velmi důležitou roli. Ve sportovním karate nevěnují dostatečnou pozornost těmto bodům; pro toto karate kata není důležité. Tím se sport liší od karate tradičního - mnozí lidé zapomněli na pravý význam karate.

- Jakou radu byste dal mladým karateka?
- Mnoho lidí si to neuvědomuje, proto neustále opakuji: nejdůležitější je základní technika a pracovat boky. Karate je především bojové umění, Budo. Ve skutečném boji musím prostě zabít nepřítele jednou ranou: rukou nebo nohou. Jak dosáhnout této úrovně - to je otázka. Mladí lidé dnes získávají pouze body… Mentalita se zcela změnila.

- Kteří z instruktorů JKA na vás udělal nejsilnější dojem a měl na vás největší vliv?
- Když jsem byl instruktorem v Hombu, každý z nás měl svůj vlastní speciální, jedinečný styl. Dnes dělá každý to samé. Vše je založenou pouze na načasování. Ale to není karate! I když je načasování rovněž velmi důležité. Mladí lidé nechápou podstatu karate, neboť ani instruktoři nevědí, co je skutečné karate.

- Jaké jsou důvody pro tuto změnu?
- Možná, že z důvodu změny generací, mladí lidé mají jinou mentalitu.

- Vzpomenete si na nějakou konkrétní epizodu z tréninků v JKA?
- Můj Sensei Yano byl nazývaný „Destroyer“.  Během kumite neměl blokující protivník žádnou šanci: byl kdykoliv napaden. Někdy jeho soupeři končili v nemocnici. Jeho kopy byly velmi silné a krásné. V té době měl každý instruktor svůj styl - například Sensei Ochi - tsuki, atd. Sám jsem neměl žádnou speciální techniku, díky práci kyčlí jsem byl schopen provádět cokoliv. V kata se zaměřuji na Heian shodan, a čím dál tím víc si uvědomuji, že nejlehčí je také nejtěžší.

- Co si myslíte o rozdělení JKA?
- Je to špatné, ale zároveň je to přirozené, protože lidé nemohou uvažovat stejným způsobem. Jedna skupina se začala soustředit na sportovní karate (JKA), druhá na Budo Karate (KWF).

- Poslední otázka: Otevřel jste nedávno hotel v Nové Kaledonii… Proč?
- Zamiloval jsem si tuto zemi (ostrov Ouvéa, pozn. překl.), již při prvním semináři. A když jsem dostal nápad zde postavit hotel (1990), všichni mne považovali za blázna! Ale mne to neodradilo a po osmi letech vyjednávání byl hotel v roce 2001 otevřen. Bylo mi řečeno, že je to nemožné, ale byl jsem v pokušení zvládnout tuto výzvu.

Mawashi geri

Zdroje:           Extrait du magazine "Ceinture Noire". Juillet-Août 2003

© Translation . Ruská federace karatenomichi 2004 https://www.karatenomichi.ru/articles/interview/12.html

Foto:               https://www.facebook.com/kwfparis